Přeskočit na obsah

Krčma Řím (Sucha Beskidzka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krčma Řím
Sucha Beskidzka
Zájezdní hostinec v roce 2006
Zájezdní hostinec v roce 2006
Účel stavby

Zájezdní hostinec

Základní informace
Výstavba18. století
Materiáldřevo
Poloha
AdresaRynek 1,
34-200 Sucha Beskidzka, PolskoPolsko Polsko
Souřadnice
Krčma Rzym Sucha Beskidzka
Krčma Rzym
Sucha Beskidzka
Další informace
Kód památkyA-432/83
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zájezdní hostinec Krčma Řím (polsky: Karczma Rzym) je historická dřevěná stavba z počátku 18. století v městě Sucha Beskidzka, v gmině Sucha Beskidzka, okres Sucha, Malopolské vojvodství.[1]

Zájezdní hostinec je součástí Stezky dřevěné architektury v Malopolském vojvodství.

Krčma Řím je jedním z nejcennějších dochovaných objektů v Polsku i v Evropě. Krčma Řím vznikla v 18. století v době, kdy vlastníci obce Sucha obdrželi mimo jiné právo trhů a stala se jarmareční vesnicí. Umístění hostince odpovídá jejímu účelu. Nachází se v blízkosti tržiště (náměstí) a křižovatky komunikačních tras. Na tržišti se uzavíraly obchody s dobytkem (především koňské trhy), které se stvrzovaly v Krčmě Řím.[2][3]

Zájezdní hostince existovaly v skoro ve všech beskydských vesnicích – sloužily nejen jako místa pro setkání, konzumaci jídla a pití, ale také plnily úlohu přepřahacích stanic, prodejny krmiva pro zvířata a poskytovaly nocleh. V 18. století na 100 vesnic na území Beskyd připadalo kolem 70–80 zájezdních hostinců, především u důležitých komunikačních tahů. Dodnes se zachovaly pouze dva objekty tohoto typu: v Suché Bezkidzké (Krčma Řím) a v Stará krčma v Jeleśni.

Krčma je dávána do souvislosti s legendou o Panu Twardowském, který se měl v Krčmě Řím setkat s ďáblem. (Adam Mickiewicz, Pani Twardowska).

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Hostinec je dřevěná patrová roubená stavba na obdélníkovém půdorysu na zděné podezdívce o rozměrech 27 x 19,3 m. Střecha je valbová, krytá šindelem. V ose budovy se nachází síň (dříve průjezdná vedoucí k místu vozovny pro pocestné), po stranách se nacházejí místa pro hosty. V přední části budovy je podsíň s dřevěnou roštovou balustrádou.

V interiéru je restaurace s 180 místy, která nabízí staropolskou a regionální kuchyň.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karczma „Rzym” na polské Wikipedii.

  1. Zabytki miasta. www.sucha-beskidzka.pl [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné online. 
  2. SZYMAŃSKA, Marta. Kuchnia regionalna, kuchnia staropolska, Sucha Beskidzka - Karczma Rzym. www.karczma-rzym.com [online]. [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 
  3. HARASIMCZYK, Jerzy Henryk. Sucha Beskidzka i okolice : przewodnik. Wyd. 2. vyd. Sucha Beskidzka: Urząd Miejski 172, [2] s., [46] s. tabl., [3] k. tabl. złoż. s. ISBN 83-87345-73-3. OCLC 749790393 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HARASIMCZYK, Jerzy Henryk, Sucha Beskidzka i okolice, Sucha Beskidzka, 2004, ISBN 83-87345-73-3;
  • SZABLOWSKI, Jerzy: Zabytki sztuki w Polsce. Inwentarz topograficzny III. Powiat żywiecki. Województwo krakowskie. Wydawnictwo Państwowego Instytutu Historii Sztuki, Warszawa 1948, s. 200.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]